Hlavní články, Rozhovory

Vladimír Chlup: „O baseballu se bavím 365 dní v roce!“

Již minulou neděli jsem zahájil letošní rozhovorový seriál. A dnes v něm tedy pokračujeme. Ke zpovědi „přišel“ Vladimír Chlup a povídání s ním bylo nesmírně zajímavé a zábavné. Co všechno nám o MLB řekl?

Vláďa působí v českém a mezinárodním baseballu již od roku 1991. Jako hráč a trenér prošel týmy Znojma, Liberce, Jablonce, Arrows, Eagles a Fulleros. Pochopitelně se motá také kolem české reprezentace a mimo spousty programů byl rovněž koučem úspěšného výběru U23, který vyhrál v roce 2019 Mistrovství Evropy. Jeho syn Marek se nyní pokouší prorazit v USA jako vnější polař North Carolina State.

Za velmi podstatné Vláďa považuje i to, že kromě pozice hlavního kouče Eagles Praha zastává v tomto týmu také funkci groundskeepera.

 

Při domlouvání rozhovoru, jsi několikrát použil výraz: „V pohodě.“ Je baseball o pohodě?

Rozhodně. Hlava, ostatně jako v každém vrcholovém sportu, je tím nejdůležitějším, co hráč používá. A ve sportu, kde chyba a neúspěch patří ke každodennímu životu, je umění srovnat se s tím v podstatě tou nejdůležitější činností.

 

Když se dívám na přenosy z MLB, tak mám pocit, že si to tam chodí diváci hodně užít, jako „pohodovou činnost“. Má to tak být, nebo to má být vrcholový sport?

Ve všech amerických major sportech – fotbal, baseball, hokej, basket – hraje divák obrovskou roli, ať už na stadionu, nebo před obrazovkou, a samozřejmě činovníci se tomu snaží co nejvíc přizpůsobit. Tady vidím s Českem a vlastně s celou Evropou obrovský kontrast. U nás se často velice zapomíná na to, proč a pro koho sportovci vlastně na hřišti jsou.

 

Počty diváků ale asi nemůžeme srovnávat, ne? Co vlastně pro Američany znamená baseball?

Těžko někdy v Česku dosáhneme průměrné návštěvnosti kolem 30 tisíc diváků na zápas (smích) Takže tady opravdu srovnávat nejde.

Pro baseball se v Americe používá výraz National pastime. Už přes 150 let je to sport, kterým se všichni baví a který je designován pro celou rodinu. Od malých dětí až po staříky nad hrobem.

 

Funguje taky jako mezigenerační komunikační prostředek, že?

Jednoznačně! Baseballová vášeň se předává z generace na generaci, těch emotivních příběhů rodin a baseballu je strašně moc a třeba i pro mě byly během mého života velkou inspirací.

 

Tohle je asi věc, která mě na MLB doslova chytla, to množství příběhů. Co z toho můžeme sem k nám do Evropy přenést?

Těžko říct, ale myslím, že situace se výrazně mění k lepšímu. V době mých začátku bylo množství informací o baseballu minimální a dalo hroznou práci se k nim dostat. V současnosti je český baseball docela vidět, liga je kvalitní, reprezentace má úspěchy a v neposlední řadě má fanoušek možnost vidět živě cca 60 zápasů v televizi s českým komentářem. Objevily se i první stránky, jako třeba právě MLB Czech. To všechno vede k tomu, že především mladí baseballisté mají ke svým vzorům mnohem blíž, než měla třeba moje generace.

Takže určitě vášeň a sentiment!

 

Kdy jsi vlastně viděl svůj první zápas MLB a kde to bylo?

V televizi jsem jako první viděl World Series 1990. Tenkrát ji dávala satelitní TV Screensport. Reds doslova přejeli Athletics. Naživo jsem byl poprvé na Opening Day 1994 na utkání Rockies – Phillies na Mile High Stadium, kde tenkrát bylo se mnou dalších 84 tisíc lidí.

 

Vláďa na Mile High Stadium. Rok 1994 (archiv Vladimíra Chlupa)

 

Mluvil jsi o složitosti získávání informací. Internet tehdy nebyl. Věděl jsi vůbec, kdo za ty týmy hraje?

Mně v té době bylo 18. Pozůstatkem totalitní výuky na střední škole byli i takzvaní ‚pen pals‘. Já si dopisoval s jednou dívčinou z Texasu a ta mi občas posílala USA Today. Takže na svou dobu jsem, sice zpětně, ale byl, velice dobře o Světové sérii informovaný.

 

A kdo byl tedy tvůj první oblíbený hráč v MLB?

Jednoznačně Cal Ripken Jr.! Fandil jsem Baltimoru a jeho příběh mě zaujal, nehledě na fakt, že v té době byl i MVP. O to větší jsem měl radost, že jsem s ním před dvěma lety mohl strávit skoro týden při jeho pobytu v Česku

Ale číslo mám po Jacku Morrisovi, hrdinovi Světové série 1991 (smích).

 

Jaký Cal Ripken je?

Cal je úžasný člověk. Ohromně skromný, vlídný, úplně přesně se na něj hodí anglický termín humble (pokorný). V tom týdnu jsem byl houba, co od rána do večera nasákávala informacemi.

 

Dominik Hašek, Vladimír Chlup a Cal Ripken (foto: archiv Vladimíra Chlupa)

 

S MLB jsi tedy přišel do kontaktu v devadesátých letech. To byla zajímavá doba. Proč se tehdy nepovedlo zájem o MLB u nás více rozšířit? Nebo se pletu?

Jednoznačně nedostatek informací a možností. A také proto, že v té době bylo strašně málo takových zapálených pitomců jako já (smích).

 

Oprav mě, jestli se pletu, ale v té době se MLB dostala i na české obrazovky…

Toho si nejsem vědom…

 

Od Vojty Bidrmana jsem někde četl, že se vysílaly přenosy…

To až déle, se vznikem Nova sportu, pokud se nepletu

Pro mě jediný zdroj informací v devadesátkách byl World Sport na CNN. Každý den! A Baseball Weekly, který mi posílali kamarádi z USA. Ke konci devadesátek to už pak postupně začal být internet. Ale pamatuji stoprocentně, že na Světovou sérii 1997 jsme ještě koukali na satelitu.

Světovku v roce 2001 u nás dával na satelitu Fox, který ale v 6:00 přeskakoval na Cartoon Network, takže konce zápasů nešlo sledovat živě (smích).

 

Myslíš, že v té době nikdo neměl zájem to vysílat? Nebo to bylo drahé? Nebo by to nikdo nesledoval? NHL i NBA se docela chytli a v poslední době všechno válcuje NFL.

V té době byl zájem jen o NHL. To bylo díky skvělé generaci českých hráčů, méně o NBA díky Jirkovi Zídkovi. NFL a MLB byly úplně na kraji. Když jsem v roce 1998 šel na Super Bowl party do baru Ve smečkách, tak mezi cca 200 návštěvníky bylo asi 10 Čechů…

 

A dneska se pořádají celodenní seance. Dočká se i baseball svého objevení?

Byl bych za to strašně rád, ale obávám se, že pro českého diváka jsou pravidla jak fotbalu, tak baseballu, trochu neuchopitelná, a protože základna není největší, nebude se dařit popularizovat tak, jak bychom si přáli.

 

U fotbalu se to ale povedlo. Rozhodli se ho vysílat a vysvětlovat. Lidi na to zabrali. O2 Tv Sport loni začala vysílat MLB. A ty jsi byl u toho…

A skvělý zážitek! Poprvé jsem zjistil, že kromě striktně baseballové bubliny existují i fanoušci, kteří baseball sledují a baví je! A právě i interakce s nimi během přenosu byla stěžejní během našich přenosů.

 

Fakt? A na co se třeba lidi ptali?

Od úplně základních pravidel, přes odbornější termíny až po český baseball, ale i zákulisí a život sportovců v USA. Na historii se ptát nemuseli, tomu jsem se v žádném přenosu neubránil (smích).

 

A ty jsi uměl na všechno odpovědět?

Tak při každé odpovědi, kterou jsem si nebyl jistý, jsem buď rychle vyhledal pomoc na webu, nebo jsem jasně uvedl, že se jedná o osobní názor. Ale většinu otázek jsem dokázal odpovědět z hlavy. Přece jenom začínám letos 29. sezonu s baseballem! Za tu dobu něco člověk nasbírá (smích).

 

Koneckonců ty jsi i v Americe nějakou dobu působil. Jako scout. Nebo jak to vlastně bylo?

V roce 2004 jsem dostal možnost v rámci MLB programu působit na stáži v Instructional League u Seattle Mariners v Arizoně. Vedení mě oslovilo, jestli bych pro ně nechtěl skautovat oblast střední a východní Evropy, a taková nabídka nešla odmítnout.

 

Co jsi tam přesně dělal? Neumím si to představit….

Na samotné stáži jsem v podstatě působil jako pozorný divák a učeň. Od rána do večera na hřišti s budoucími nadějemi organizace, takže jsem měl možnost pracovat třeba s Adamem Jonesem, Mike Morsem, Bryanem LaHairem nebo Asdrubalem Cabrerou.

 

A Asdrubal teď vyhrál Světovou sérii…

No, tenkrát to byl latino teenager (smích).

 

A našel si tedy někoho pro Seattle? Podle výsledků to moc nevypadá…

Seattle byl v té době jeden z těch zapálenějších klubů MLB v Evropě. V jeho dresu to do MLB dotáhli třeba Alex Liddi nebo Greg Halman.

 

Instructional League 2004 (foto: archiv Vladimíra Chlupa)

 

Jaká je nyní pozice českých, slovenských a východoevropských hráčů? Vím o Litevci Neverauskasovi v Pittsburghu. Dobře se jeví Slovák Macko. My máme teď  Viktora Večerku. Dočkáme se?

Hrozně rád bych řekl, že ano, ale je to jeden z nejvíce elitních klubů na světě (pozn. myšleno MLB), hráčů v Americe jsou mraky a každý z nich má ten samý cíl. Ale třeba Martin Červenka je nádherným důkazem toho, že tvrdá dřina a zapálení jsou tou jedinou cestou.

Mám teď hodně blízko k univerzitnímu baseballu, tak jen jedno číslo.  Z cca půl milionu hráčů na střední škole se do nejvyšší univerzitní soutěže dostane každý padesátý!

Zdroj: floridabaseballranch.com

 

Z našeho rozhovoru mám pocit, že bys chtěl být pozitivní, ale…

Já pozitivní jsem! Už to, co teď máme, nás řadí k absolutní evropské špičce! Catcher v AAA, nadhazovač v Rookie ballu, tři kluci na D1 college, další na D2. K nim na podzim přibude další do D1, a to všechno z malého baseballového rybníčku. Takže ano, jsem skeptický optimista (smích).

 

Je tedy správná doba na to, abychom zájem o MLB v Česku a na Slovensku podporovali? Myslíš si, že fanouškovská komunita poroste?

Je to naprosto provázané! Zájem fanoušků zvětší základnu. Na druhou stranu baseballista v MLB zvětší zájem fanoušků. Jedno bez druhého nejde, a proto jsem strašně rád za jakoukoli formu propagace a nemám nikdy dostatek slov pro kohokoli, kdo pro baseball něco dělá – MLB Czech, O2, Milujeme baseball. A proto nikdy neodmítnu nikoho, kdo má chuť a čas se o baseballu bavit. Já se o něm ostatně bavím 365 dní v roce (smích).

 

Já možná ještě o jeden víc…

Letos určitě!

 

Vláďa a Larry Walker, rok 2012 (foto: archiv Vladimíra Chlupa)

 

Pojďme si ještě říct, jak se ti herně líbí současná MLB. Příklon k homerunům, hodně strikeoutů,…

MLB má a vždycky mělo svoje éry. Deadball éra na začátku 20. století, kdy HR byl skoro nemožný, přes obrovskou změnu příchodem Babe Rutha, po návrat k dominanci nadhazovačů na konci 60. let, přes kilometrové HR v době steroidů, přes dominanci nadhozu na začátku dekády až po loňský rekordní homerunový rok. Vedení MLB se snaží udržet diváka na stadionu i u televize a nabídnout to, co chce nejvíc vidět.

Jestli se mi líbí? Jsem old school! Do mého arsenálu patří krádeže, ulejvky, hit and runy, agresivní útok. To vše se tak trochu z MLB vytrácí…

 

Zrovna dnes jsem koukal na záznam Světové série tuším 1985 a tam se to ulejvkami jen hemžilo.

Tenkrát v šestém zápasem přišlo jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí rozhodčího v historii a Royals díky tomu s Georgem Brettem zvedali o den později pohár nad hlavu.

 

Není ale tahle nostalgie na škodu. Často stesk po starém baseballe slýchám i od komentátorů během přenosů…

Nemyslím si. Prostě týmy hrají tak, jak většina fanoušků chce, aby hrály.

 

Blížíme se k závěru. Nemohu se nezeptat, jak vnímáš současné megakontrakty hráčů jako Harper.

Inflační spirála roste a už nebude dlouho trvat, kdy se zastaví a začne padat. Ať už uměle v podobě platových stropů, nebo přirozeně, kdy free agents nebudou tak žádaní a budou muset slevit.

 

A co říkáš na skandál Houstonu? Baseball nebyl nikdy úplně férový, viď?

Amfetaminy v 70. letech, kokain v 80., steroidy v devadesátkách! Signály se kradly a krást budou vždy. I v tom je poezie baseballu. Jen baseballový fanoušek nikdy neodpustí, že stejnou příležitost nemají oba týmy. Já bych šel v potrestání mnohem hlouběji, až do soupisky, ale hráčská unie má silné slovo, takže si to týmy vyřídí s hříšníky až na hřišti. Bude to zajímavý začátek sezony.

 

Vláďa ve společnosti hvězd. Bonilla, Fowler, Jones, Fielder a Stanton. (foto: archiv Vladimíra Chlupa)

 

Kdybys měl pár slovy říct, proč by se měl každý někdy podívat alespoň na jeden zápas MLB…

Nasáknout atmosféru, zjistit, že i hráč, co vypadá na tlouštíka, je neskutečně rychlý, a pak si někde zkusit trefit kulatou pálkou kulatý míček, co na vás letí 150 km/h (smích).

 

A co bys poradil těm, kteří mají na to odpověď: „Ale, když já tomu vůbec nerozumím!“

Najděte si jeden den čas, zajděte na nejbližší extraligový zápas a zjistíte, že to zase není tak úplně složité k pochopení. A pak už vás od baseballu nic nedostane (smích).

 

Otázka na závěr. Co ta dívka z Texasu? Píšete si ještě?

Je to už dávno. Ne, vydrželo to asi dva roky, po revoluci pro ni ztratilo kouzlo psát si s někým z východní Evropy (smích).

 

Tak jí zkus napsat, že tady teď máme s tebou rozhovor. Díky za něj a ať se daří.


Titulní foto: archiv Vladimíra Chlupa

 

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
MLB Czech © 2017-20. Autor: Stanislav Straka